Více pro něho už udělat nemohu...

Jaroslav Janota včera spáchal sebevraždu. Jeho poslední blog byl vlastně dopisem na rozloučenou, adresovaný nám všem. Idnes.cz tento jeho blok ale rychle smazalo a tak si jej stačilo přečíst pouze pár lidí.

Považuji za základní princip slušnosti, nechat přečíst poslední slova zemřelého jeho adresáty. Idnes.cz tento princip zřejmě nesdílí. Proto poslední, co mohu pro Jaroslava Janotu udělat, je znovu jeho rozloučení publikovat a doufat, že se cenzor idnes.cz zamyslí a tentokráte nechá každého z nás, aby si ta slova přečetl. Jaroslav si to tak, ve své bolesti, přál.

Jaroslav Janota, 22. 2. 2017, 15:58

Když vám vezmou právo rozhodovat o svém životě

Potom už vám toho mnoho nezbývá. Ani naděje. Zbývá vám jen to poslední právo a poslední svoboda. Svoboda rozhodnout o své vlastní smrti.

A tuto poslední svobodu už si nesmíte nechat nikým vzít. Je třeba myslet na heslo všech revolucionářů a bojovníků proti diktátorům. Svobodu nebo smrt. Když vás někdo záměrně a bůhví z jakých malicherných příčin připraví o vaši svobodu, zbývá už jenom smrt. Je lépe čestně a svobodně zemřít, než existovat jako otrok. Nejhorším druhém otroctví je totiž otroctví dobrovolné.

Už Tomáš Masaryk napsal koncem 19.století svou práci o fenoménu sebevraždy v moderní době. Sebevražda je konečné řešení bez možnosti opravných prostředků. Vždycky jsem ji považoval osobně za selhání a zbabělost. Ale někdy je člověk zatlačen do kouta a nemá jiný čestný únik z beznadějné situace.

A přesně v takové situaci jsem se ocitnul. Ne vlastní vinou. Proto jsem se rozhodl pro definitivní odchod z tohoto světa. Než se nechat zavřít na 12 let do vězení a nechat se šikanovat, beztrestně urážet či ponižovat od sadistických vězňů či dokonce dozorců, tak je lépe definitivně odejít. Ale jako svobodný člověk. Policie, státní zástupce a soudy si udělají čárku a hodí to za hlavu. Mrzí mne takový konec. Překonat silný pud sebezáchovy je opravdu těžké. Ale musím jej překonat. Žádná jiná možnost mi zkrátka nezbyla. Líbilo se mi tady, ale asi jsem se měl narodit v nějakém právním státě. Možná příště. Toto je můj definitivně poslední blog. Sbohem a Amen.

Autor: Jaroslav Janota | středa 22.2.2017 15:58 | karma článku: 0.00 | přečteno: 49x

Link na archiv zde: http://archive.is/JQn6J